Národní pohář žáků
Když hovořím o kategorii žáků jako o „přípravce“, najdou se rodiče, kteří by mě nejraději zastřelili, ale tak to prostě je i u ostatních sportů. Včera to naše dítě bylo mistrem republiky a dnes je průměr. Rodiče se většinou uchylují k analýzám čím to je, jak je to možné a kdo za to může. Ale je to jednoduché. Faktory jako růst, zvyšování váhy,puberta a další jsou hlavní příčinou, proč u dětí není dnes jako včera a proto ani já se přehnaně nevytahuji s optimálními výsledky dětí, zrovna jako je nazatracuji, když se momentálně nedaří. Ani v oficiálních kategorií neexistují žáci, u vybraných dorost a v karate teprve junioři. A tak ani náš výcvik není doslova hystericky vedený na úspěch žáků, ale snažíme se být krok vpřed, pokud nám u toho mládež vydrží, dosáhneme oficiálních kategorií. Ve chvílích, kdy máme pocit, že tréninky a veškerá práce je při horším výsledku zbytečná, je třeba si uvědomit, že každý krok být lepším je těžký a tím i zklamání když se nedaří musíme každý sám uvnitř překonat. Neúspěch je pro každého jedince určitým traumatem, ať to dává více či méně najevo. Takže „blicí pondělí“ a určité mytí hlav bude, ale traumatizovat již tak traumatizovaného poraženého jedince na soutěži opravdu není moje parketa.
A nyní k samotném NP poháru. Pokud by byl člověk zaměřen pouze na výkon a navíc zaslepen nereálností, mohlo by se hovořit o černé sobotě. Ale protože jsme realisté a naděje umírá poslední:-), relativně úspěšná sobota. Tedy k výsledkům, které byly lepší než výkony. Nejlepší byla Veronika Rešová vá vítězka kategorie mladších žákyň kata a bronz v kumite. Připojila ještě s Bar- borkou a Míšou zlato v kata tým. Stříbrné medaile vybojovaly v kata Barborka Šťastná a Charlota Seniv kumite. Nadějné výkony kata předvedli Honza Stránský a Matyáš Houska v kata (7) a bez optimální vize do budoucna nebyl ani výkon Míši Rešové kata i kumite (5) a Mikuláše Patera v kata (5).
Závěrem určitě díky Hance za koučování, Kačce a Jáchymovi i Jindrovi za rozhodování a velký dík i rodičům dětí za jejich obětavost, že děti na turnaj až do Hodonína dopravili a jen doufám, že si to naši karatisté náležitě cenní.
