X. Kesl Cup opět svátkem karate!

17.6.2018 Admin

Už několik let je KESL CUP největší pražskou soutěží a díky tomu, že je i postupovou soutěží pro žáky na MČR ČSKe, jedná se o i jednu z největších soutěží ČSKe. Desátý roční nebyl výjimkou a pouze díky obětavým a nezištným pomocníkům, hlavně z řad rodičů, se vše zvládlo stoprocentně. I přes účast 400 závodníků byl konec soutěže v 19hod. Touto cestou tedy ještě jednou velký dík všem, kteří pomohli v sobotu i v neděli a výčet jmen by byl tak velký, že bych tady o ničem jiném již neměl místo psát. Díky!!! Snad jen zmínku o těch, kteří zvládli stoprocentně časomíry, a to Anežka Kotěrová, Petra Andršová, Erika Hubková, Radka Paterová, Veronika Šťastná, Jáchym a další pořadatelský tým, Hanka Vašíčková, Keslová Kačka, Vlaďka Linkeová a šéf týmu Miloš Linke a další.

Další velmi potěšujícím faktem byla účast našich borců, jejichž počet byl 41. Výsledky i výkony byly vesměs dobré a zisk celkem 25 medailí nás zařadil v úspěšnosti zúčastněných oddílů na 2.místo. Zde je na místě zhodnotit z tohoto pohledu, že kvantita zvítězila nad kvalitou.

A nyní k medailistům. Krásný pohár a medaili pro vítěze získala Hanka Vašíčková poprvé v kategorii kata masters a přidala ještě stříbro v kategorii kata ženy. Další a hned dvě zlaté vybojoval Mikuláš Pater, a sice v kata ml. žáků a v neoficiální kateg.8-7.kyu. Zlatilo se ještě u Jáchyma Hořáka – kata muži, Nikoly Jůzové – kata ženy, Filipa Smutného dokonce dvakrát – kata junior a dorost a Luboša Hrazdíra – kumite dorost. Luboš ještě přidal stříbro v kata dorostu. Dále se to zastříbřilo – Pavla Šimonová – kata masters, Terezka Sibřinová – kata ml. žákyně a Libor Podroužek – kata muži. Pak již přišla bronzová smršť o kterou se zasloužili Barborka Šťastná – kata st. žákyně, Jan Stránský – kata st. žáci, Marek kučera-kata 8-7.kyu, Daniel Oplt – kata muži, Radka Paterová – kata masters, Veronika Jůzová – kata ženy a kata juniorky, Veronika Rešová kata ml. žákyně, Jan Slezák – kata masters, Radek Frühauf – kata masters a Erika Hubková kata juniorky.

Z hlediska medailí určitě spokojenost, stále však musíme hledět na veškeré sportování, tedy na i karate, hlavně u žáků jako na „přípravku“. Hlavně nedělat z úspěchů či neúspěchů žádné velké závěry. Kdo je dnes nejlepší, zítra již být nemusí. Děti rostou, vyvíjejí se a zvláště u karate je všestranná fyzická kondice hodně důležitá, a zde se potom odvíjí i hlava, tedy plnění všech náležitostí opakovaných do nekonečna na tréninku a soutěžní psychika. Pokud nemám dostatečnou fyzickou kondici ani odolnost vůči soutěžnímu stresu, nebude hlava fungovat tak, jak potřebujeme.

Celkové hodnocení z pohledu trenérů jako vždy tak půl na půl. Radost trenérů z toho, že závodníci mají radost je automatická, avšak v první řadě hodnotí výkonnostní posun karateků, a z toho dělají závěry. Zde se tak z jedené třetiny jakýsi posun konal, zbylé dvě třetiny demonstrovaly, že stojíme trošku na místě. V tréninku to nebude, schází individuální domácí nácvik na chyby, které opakujeme, individuální trénink pro vyšší fyzickou kondici, schází láska k tomu, co chci dělat na špičkové úrovni, tedy ke karate. Kdo chce být nejlepší, musí karate žít. Z tisíců sportovců může být nejlepší jen jeden. Ten, kdo svému snažení a cíli obětuje vše, především sebe…

Pár foteček závěrem… 🙂

[ezcol_1fifth]