MČR ČSKe více jak nad očekávání, i když…
… i když až nebude Jindra, nebo Zuzka, Petr, Kačka…ale popořádku. Špičkově připravené MČR nasadilo pořadatelskou laťku hodně vysoko, a to ani nemluvím o přímém přenosu, který se zdařil pouze a jedině tím, že karate bude jako ukázkový sport na OH 2020 v Japonsku. Hned první den startovala naše juniorka, U21, seniorka a kategorie masters. Díky naším borcům se nám jako Kesl ryu ze všech zúčastněných klubů podařilo v seniorce obsadit stříbrnou příčku!! Nejvíc se jako tradičně o tento úspěch postaral „terminátor“ Jindra Pilmann, který se stal opět nejvšestrannějším a nejúspěšnějším závodníkem tohoto MČR, když získal stříbro v kata, zlato v kumite do 84.kg a bronz v kumite BRH! Na pomyslném druhém místě se umístila Zuzka Augustinová, která zvítězila v kata U21 a v ženách obsadila 2. Místo. Nejvíc potěšilo, že oba náš klub prezentovali v tom nejlepším slova smyslu v přímém televizním přenosu. Ale to zdaleka pro nás v sobotu nebylo vše. V kategorii masters Petr Němeček opět porazil všechny borce v hodně širokém poli a vybojoval titul mistra ČR, a to přidal ještě výborné 5. místo Radek Frühauf. Výborným výkonem se prezentovala i Kačka Keslová, porazila svoje tradiční soupeřky a vybojovala stříbrnou medaili. Den úspěchů zakončil výborným bronzem Libor Podroužek v kumite mužů nejlehčích vah, stejný kov vybojovala Nikola Jůzová v kata juniorek a dobré páté místo vybojoval Jakub Slanař v kata U21.
Druhý den byly na pořadu kategorie dorostu a žactva. Po určitém půstu se snažíme v těchto kategoriích opět rozkoukávat a jediný, kdo nám trošku zachránil kredit a přičinil, se že jsme jako klub nakonec ze 76 klubů skončili šestí!!!, byl Matyáš Klubek, který vybojoval cennou stříbrnou medaili. Filip Smutný ještě vybojoval bodované 5. místo. Celkově tedy z pohledu trenéra více než spokojenost, avšak musíme doufat, že mládí se nám více osmělí a nahradí borce, u kterých nevíme, jak dlouho je bude ještě bavit bojovat za dobré jméno našeho SK. Určitě zasluhují pochvalu Verča Šťastná, Vojta Andrš, Verča Jůzová, Erika Hubková i Luboš Hrazdír, ale čeká nás hromada práce hlavně v individuálním tréninku, chybí fyzická kondice, taktika a zkušenost. Ale jak bylo řečeno. To už je cesta každého samotného karatisty, jak dalece má karate rád, kolik času a úsilí hodlá přípravě obětovat a pokud si toto ujasníme, pak trenéři zvládnou zbytek.
